Sešity jsou pro školáky věc denní potřeby. Všechny sešity mají na sobě speciální trojmístné označení - třeba 565, 424, nebo 640. Na první pohled nám ta čísla nic neříkají. Ale jaký sešit tedy budeme potřebovat na geometrii, a který se hodí na literaturu?

V našem článku ti pomůžeme ta tajemná čísla rozšifrovat a brzy zjistíš, že se v označení sešitů snadno vyznáš.

TROCHA HISTORIE NIKOHO NEZABIJE

Sešity jsou pro školáky věc denní potřeby. Výuka bez sešitů je v současné době pro většinu z nás naprosto nepředstavitelná. Ale přitom to není tak dávno, kdy se školáčci museli bez sešitů obejít.

Sešity totiž vznikly až se zavedením strojní výroby papíru v polovině 19. století. Do té doby se setkáváme ve škole s kombinováním papíru s dalšími materiály, nejvíce převažovaly břidlicové tabulky, na které se psalo křídou. Papíry v té době pro žáky kupoval, rozřezával a linkoval pan učitel a k tomu žákům řezal pera z brků. 

Nejstarší datované školní sešity najdeme například ve sbírkách přerovského Komenského muzea s názvy Schreib Buch a Schönschreib-Buch s předtištěnými linkami a jsou z roku 1844. Jejich obálky zdobí obrázky s motivem krajiny a biblickým tématem. Jedná se o písanky, které měly mezi sešity vždy zvláštní postavení. 

K masovému rozšíření sešitů přispělo Nařízení ministra kultu a vyučování ze 17. 6. 1875 o pravidlech pro školní budovy, školním nářadí a péči o zdraví dětí. V §25 je mimo jiné stanoveno omezit užívání školních tabulek (břidlicových i umělých) na nejnutnější dobu a pokud možno co nejdříve začít psát na papír. Ten měl být pevný, dobře klížený a náležitě bílý. 

Následkem tohoto Nařízení došlo k velkému nárůstu výroby školních sešitů. Bohužel každá firma vyráběla sešity jinak velké, řádky byly různě široké a i kvalita papíru se velmi lišila. Až 10. 3. 1932 proběhla reforma školství a ministerstvo vydalo přesné předpisy na kvalitu, formát, vazbu a liniaturu sešitů. Vzhled školních sešitů se přesto ve druhé polovině 20. století několikrát změnil a teprve v 50. letech proběhla normalizace dle třímístného číselného označení, které známe a používáme dodnes. 

CO PŘESNĚ TROJMÍSTNÉ ČÍSELNÉ OZNAČENÍ ZNAMENÁ?

Je to úplně snadné. První číslo vždy značí formát neboli velikost sešitu. 

4xx je označení pro velké sešity - A4 (210 x 297 mm)

5xx je označení pro malé sešity - A5 (148 x 210 mm)

6xx je označení pro notýsky – A6 (105 x 148 mm) 

Druhá číslice nám napoví, kolik má sešit listů. Na trhu najdeme tyto varianty:

x1x – 10 listů (nejčastěji pro žáčky první a druhé třídy)

x2x – 20 listů (pro žáčky druhé a třetí třídy)

x4x – 40 listů (učiteli nejvíce požadované sešity)

x6x – 60 listů (tlusté sešity pro předměty, kde se hodně píše)

x8x – 80 listů mega tlusté sešity

Sešity s více stránkami se vyrábějí s pevnými deskami a seženeme je pod názvem sešit-kniha, nebo zapisovací sešit.

A poslední číslice uvádí předtištěnou předlohu:

xx0 – jsou sešity čisté, bez linek

xx1 – sešity linkované, linky jsou od sebe 20 mm

xx2 – sešity linkované, linky jsou od sebe 16 mm

xx3 – sešity linkované, linky jsou od sebe 12 mm

xx4 – sešity linkované, linky jsou od sebe 8 mm

xx5 – sešity čtverečkované – čtverečky o velikosti 5x5 mm

xx10 – sešity čtverečkované – čtverečky o velikosti 10x10 mm

A JAKÝ SEŠIT SI MÁM VYBRAT NA ...

Pro malé školáčky, kteří navštěvují 1.-3. třídu, jsou vhodné malé sešity formátu A5 s 10-20 listy. Zatímco sešity 510 a 520 (bez linek) jsou vhodné na předměty, kde se maluje a rýsuje (geometrie), tak sešity 511, 512 a 513 jsou určené pro první psaní, liší se pouze šíří linek.

Speciálně sešit 512 se vyrábí buď klasický s linkou 16 mm, nebo s jednou pomocnou linkou (pro psaní spodních písmen) anebo s dvěma pomocnými linkami – pro psaní spodních i horních písmen. Na prvním stupni budeme také potřebovat čtverečkovaný sešit 5110, který se hodí na počítače a matematiku. Sešity pro malé školáčky mívají roztomilé obrázky na obálkách, aby se dětem líbily.

Jak děti postupují do vyšších ročníků, potřebují sešity s více listy a užšími linkami. Na prvním stupni si obvykle vystačíme s malými sešity 520 a 540 (bez linek), které jsou vhodné na geometrii, přírodovědu, vlastivědu – zkrátka na předměty, kde se občas do sešitu něco maluje nebo lepí.

Sešity 524 a 544 (linkované) se hodí na předměty, kde se více píše (čeština, matematika, prvouka, cizí jazyky). Také čtverečkované sešity (525, 545 a 565) mají své uplatnění - ty budeme potřebovat na matematiku a kreslení grafů. V páté třídě se také může objevit požadavek na velký sešit bez linek (420, 440). 

Na druhém stupni už většina učitelů sešity neřeší a nechává na uvážení školáků, jaký sešit si vyberou. Hlavně, že nějaký mají a občas ho do školy nosí. 😊 Pro velký objem učiva převažují sešity formátu A4 - 420, 440 nebo 460 (bez linek) anebo linkované sešity 424, 444 a 464. Některé školy dovolují žákům nedopsané sešity používat i v následujících ročnících.

Sešitek, který využijeme prakticky po celou školní docházku je notýsek neboli zápisníček 624 nebo 644. Zatímco v prvních ročnících si do nich děti ještě poctivě zapisují domácí úkoly, ve vyšších ročnících se hodí na psaní tajných zpráv a milostných dopísků.

S nákupem sešitů doporučujeme počkat na konec školního roku. Většina škol totiž dává v průběhu května/června žákům na prvním stupni seznamy školních pomůcek, které budou potřebovat v následujícím školním roce.

Zdroj:

http://www.prerovmuzeum.cz/img/muzeum/VyzkumOSV/Kovarova/SEPARAT-Kovarova.pdf

https://cs.wikipedia.org/wiki/